Nálev a chuť čaje
Matcha chutná nadobyčej zajímavě. V prvním okamžiku rozpoznáme sladkou chuť, ne příliš výraznou. Po ní se ústy rozline jemná, lehounká svíravost. Čínská Matcha je na rozdíl od japonské výraznější a plnější. Nápoj, který se připravuje šleháním metličkou, má nepřehlédnutelnou smaragdově zelenou barvu. Vůně je spíš nenápadná, slabě trávová.
Původ čaje
Je pozoruhodné, že Matchu považujeme za typicky japonský čaj, když to byli právě čínští buddhističtí mnichové, kteří začali na prášek rozemleté čajové lístky užívat (především) jako lék. Údajně se tak dělo od 7. století, ve 12. století pak Matcha začala pronikat i do Japonska. Přivezl ji tam Eisai, autor Knihy čaje (vydána roku 1190), v níž vylíčil mimo jiné také zázračné účinky Matchi. Jedinečný nápoj se začal používat při dnes už věhlasném čajovém obřadu Čanoju (Cha-no-yu). Ten pochází pravděpodobně z 16. století a byl výsadou zejména samurajů. Několik set let byla Matcha určena jen privilegované japonské elitě. Do Evropy a Ameriky se dostala až ve 20. století.
Na rozdíl od klasických zelených čajů je Matcha rozemleta na prášek a konzumuje se tedy celá, ne jen jako výluh. Tím se do těla dostává naprosté maximum zdraví prospěšných látek. Jejich využití je až 15krát vyšší než u běžného zeleného čaje.
Listy čajovníků čínských (Camellia sinensis) se pro výrobu Matchi sklízejí brzy zjara. Vybírány jsou pouze nejlepší lupeny. Ještě před sklizní se ale musí čajovníky dobře připravit – na čtyři týdny jsou zastíněny velkými rákosovými rohožemi a rýžovou slámou, které k nim nepropustí téměř žádné světlo. Rostliny tak zintenzivní produkci zeleného chlorofylu, získají ještě sytější barvu a hlavně vyšší obsah aminokyselin.
Čaj se sbírá výhradně ručně a nesvinuje se, ani jinak nepřehýbá. Hned po naškubání je propařen asi dvacetisekundovým pobytem v páře o 180 ⁰C. Důvodem je jak zastavení přirozené oxidace enzymů, tak uchování svěží zelené barvy a naprosté většiny cenných látek. Sušení je realizováno velmi šetrným způsobem pomocí proudícího chladného vzduchu. Pak jsou lístky ponechány přirozenému dosušení a pomocí speciálních nástrojů nebo zařízení zbaveny žilek a dřevnatých částí. Vzniklému materiálu se říká tencha.
Tencha se rozemele na nejjemnější prášek připomínající pudr. Tradice velí použít k mletí kamenný mlýnek.
Rituál přípravy
Matcha je čaj natolik unikátní, že se krátce zmíníme také o ceremonii její přípravy. Základ jí dali samozřejmě buddhističtí mniši. Pokud projdete jednotlivými kroky přesně a s potřebným vybavením, bude váš zážitek z pití Matchi mnohonásobně umocněn.
Aby byl rituál Čanoju dokonalý, budete potřebovat speciální bambusovou metličku Časen, bambusovou lžičku Čašaku, širokou čajovou misku Čavan, čajové sítko a lněný ubrousek Čakin. Kdo si opravdu potrpí na detaily, může Matchu uchovávat v dózičce Čaire.
Prvním krokem je pečlivé prosetí Matchi čajovým sítkem. Připravíme si vodu, nejlépe měkkou, přivedeme ji k varu a necháme zchladit na 60-80 ⁰C. Misku vypláchneme horkou vodou, čímž se ohřeje, a vytřeme ji lněným ubrouskem. Bambusovou lžičkou přeneseme dvě porce Matchi na dno misky a zalijeme horkou vodou. V této chvíli přichází okamžik, kdy je potřeba vyšlehat nápoj metličkou. Pohyby by měly být energické, pod mírným úhlem, pomocí zápěstí. Výsledný nápoj se v závěru pokryje hustou pěnou.
Metličkou odstraňte největší bubliny, objeďte jí kolem misky a pomalu ji vytáhněte. Matcha se popíjí v klidu, soustředěně, většinou o samotě.
KAFE
ČAJ
NĚCO NA SEBE
